Charakteristika kombinovaného skotu

Kombinovaný skot

Český strakatý skot

Vznikl na našem území ve 30.letech. Na vzniku a unifikaci plemene se podílela tato plemena: simensko-český skot, bernsko-český skot, bernsko-hanácký skot, skot kravařského rázu, skot hřbíneckého rázu, chebský skot a česká červinka. Za unifikací a vznikem plemene stál prof. Taufer z Brna. Plemeno v té době se vyznačovalo trojstrannou užitkovostí (maso-mléko-tah). Po pádu nacismu prochází plemeno přestavbou a dochází také k vzniku kolchozů. Tímto procesem v 50 a 60 letech došlo k zbrzdění procesu šlechtění. Tato doba byla také charakteristická nedostatkem krmiv pro zvířata. Postupem času dochází k přijetí plemenářského a šlechtitelského zákona a plemeno je intenzivněji šlechtěno na maso-mléčnou užitkovost. V 60. letech také bylo v rámci procesu šlechtění přistoupeno k zušlechtění českého strakatého skotu plemeny: Ayrshire, (zlepšení 1) konstituční pevnosti, 2) tvarových a funkčních vlastností vemene 3) utváření končetin 4) produkce mléka). Díky tomuto zušlechťovacímu křížení došlo ke zvýšení mléčné užitkovosti, ale zároveň došlo k negativnímu ovlivnění masné užitkovosti a zmenšení tělesného rámce. V roce 1971 bylo v ČR použito další zušlechťující plemeno a to recesivní forma holštýnského plemene (RED holštýn). Cílem bylo zvýšit mléčnou užitkovost, tělesný rámec a tvarové vlastnosti vemene. Ovšem i toto mělo svá negativa: zhoršení masné užitkovosti, špatné utváření končetin a menší dlouhověkost. V současné době je toto plemeno kříženo s fylogeneticky příbuznými plemeny z celé Evropy. Důležité je si uvědomit, že plemeno řadíme mezi plemena s kombinovanou maso-mléčnou užitkovostí. V současnosti žije pouze několik málo krav, které lze označit - české straky, a tyto krávy jsou zařazeny do programu ochrany genetických zdrojů.  K této situaci došlo díky mnohaletému  masivnímu používání inseminačních dávek strakatých býků, pocházejících z Německa a Rakouska. Průměrná užitkovost českého strakatého skotu na území ČR dosáhla v roce 2006 hodnoty 6175 kg s průměrnou tučností 4,08 % a obsahem bílkovin 3,46 %.

Švýcarský hnědý skot - Brown Swiss

Patří mezi plemena s maso-mléčnou kombinovanou užitkovostí. V současné době je však ve světě šlechtěn na mléčnou užitkovost. Zbarvením je celoplášťově hnědé, nebo našedlé barvy. Charakteristickým znakem tohoto plemene jsou tmavě pigmentovaný mulec, špičky rohů a paznehty. Končetiny jsou pevné a jsou odolné chovu skotu ve svažitých a kamenitých terénech hor. Zvířata jsou odolná, dlouhověká (produkční využití do vyššího věku než je tomu např. u holštýnského skotu), konstitučně pevná. Ve Švýcarsku je toto horské plemeno chováno pro svou velmi dobrou kvalitu mléka, protože nadpoloviční většina populace tohoto plemene je nositelem alely B(alely B kapakaseinu), která je velmi ceněná mlákárnami a sýrarnami- ovlivňuje výtěžnost a sýření mléka v pozitivním směru. Plemeno je chováno zejména v záp. Evropě - Francie a Slovinsko, USA, Kanadě, Jižní Americe atd. Dojnice produkují více jak 9 000 kg mléka za laktaci, při tučnosti 4 % a 3,5 % bílkovin. Hmotnost krav je okolo 600 kg.

Do stejné fylogenetické kategorie řadíme i plemena:

• Fleckvieh (pocházející z Německa – krávy dosahují hmotnosti 750 kg, býci až 1300 kg, dojivost 7000 kg)

• Montebeliarde (plemeno pocházející z Francie, užitkového typu mléčno-masného, hmotnost krav až 750 kg, na našem území bylo v roce 2010  v KU - kontrole užitkovosti 1 082 krav s užitkovostí 7 839 kg mléka za laktaci o tučnosti 3,75 % a obsahu bílkovin na úrovni 3,45 %).